logo2.jpg (8 522 bytes) logo2a.jpg (8 522 bytes)

Databáze Zaměřovací akce ČAVU

Úvod

      Rozsáhlý soubor stavebně-technické, kresebné, fotografické a textové dokumentace lidových staveb, který vznikl z činnosti Národopisné komise (NK) při České akademii věd a umění (ČAVU) v letech 1941–1946, je uložen v dokumentačních sbírkách a fondech Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., (dále jen EÚ AV ČR, resp. EÚ) ve Středisku vědeckých informací (SVI).
      Zaměřovací akci, vedenou NK, prováděla její užší Komise pro vědecký výzkum, soupis, zpracování a vydávání památek české kultury lidové a jejím cílem bylo prostřednictvím měření, kreslení a fotografování zachytit regionální typy lidového domu včetně místních forem; v první fázi se práce měly soustředit především na zaměření všech významnějších objektů roubené vesnické architektury.
      Národopisná komise, zřízená v roce 1941 prezidiem ČAVU v dohodě s Ministerstvem školství a národní osvěty (MŠANO), byla koncipována pouze jako dočasný orgán, který měl spravovat a využít zvláštní finanční dotaci 1 milion korun poskytnutou v prosinci 1940 protektorátní vládou prostřednictvím Ministerstva veřejných prací (MVP) České akademii „pro péči o českou lidovou architekturu a lidovou píseň“. Cílem její činnosti bylo účelné využití přidělených peněz ve prospěch české kultury ohrožené zásahy německé nacistické moci. Vhodně koncipovaná činnost a náplň NK tak nabídla především mladým architektům možnost výdělku, ale zároveň jim poskytla institucionální zabezpečení jejich odborné činnosti a po uzavření českých vysokých škol také ochránila mnoho studentů před totálním nasazením v říši. Více o NK zde.
      K samotné organizaci a řízení Zaměřovací akce byla ustanovena užší komise ve složení Zdeněk Wirth, Karel Chotek a Václav Mencl, která měla vypracovat směrnice a prováděcí pokyny pro vyměřování určených staveb. Vedením celé akce byl pověřen Bohumil Sláma. V červnu roku 1941 byly vydány instrukce pro účastníky zaměřovací akce.
      Spolupracovníci NK byli vybráni na základě doporučení Syndikátu inženýrů a architektů (SIA) a dále bývalých profesorů uzavřeného Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a Uměleckoprůmyslové školy – Umprum (VŠUP) – účastnili se jí jednak samostatní architekti z Čech a Moravy, jednak architekti sdružení v SIA a bývalí posluchači školy architektury a pozemního stavitelství ČVUT a rovněž stávající studenti Umprum především pod vedením Pavla Janáka, Jana Sokola, Jana E. Kouly a Otakara Novotného. Na akci se celkem podílelo na padesát architektů a patnáct posluchačů Uměleckoprůmyslové školy.
      Nikdo z účastníků zaměřovací akce neměl předchozí zkušenosti s dokumentací lidového stavitelství v terénu a ani po válce se tomuto oboru nevěnoval, s výjimkou Antonína Kuriala. Ač byla většina účastníků akce kvalitně teoreticky vybavená, neměli zkušenosti z terénního výzkumu lidové architektury, dále terén, ve kterém pracovali, většinou dopředu neznali a objekty vyměřování vybírali až přímo na místě na základě průzkumných cest. Hlavním kritériem pro výběr jednotlivých objektů se staly zejména: charakteristický typ domu zkoumané oblasti (regionální forma domu), archaičnost některých stavebně-konstrukčních prvků a převládající půdorysný typ domu zkoumaného regionu. Terénní práce přinesly rozsáhlý soubor stavebně-technické, kresebné, fotografické a písemné dokumentace lidové architektury. Její nerovnoměrné rozprostření po území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava bylo ovlivněno mnoha dobovými faktory, ke kterým v nemalé míře patřily především zhoršená dopravní dostupnost, a zvláště pak ubytovací a stravovací potíže.
      Studium archivního písemného materiálu ukázalo, že činnost NK v mnoha směrech navázala na předchozí aktivity, dokončila je a finančně zajistila.
      Souběžně se Zaměřovací akcí probíhalo „soustavné fotografování staveb v určitých národopisných oblastech“ (okolí Prahy, Polabí, Haná, Vsacko a některé části jižních Čech). Akce se často prolínaly a dnes je mnohdy obtížné je rozlišit a od sebe oddělit (například práce fotografů Ladislava Valnohy, Jiřího Trejbala a Adolfa Vyšaty, kteří pořizovali snímky pro obě akce). Součástí ZA byl též sběr a nákup výsledků starších prací provedených soukromě, a to i starších fotografií, které bezprostředně se zaměřenými objekty nesouvisely. Šlo např. o soubor fotografií od živnostenského fotografa Františka Háka z okolí Nové Paky z let 1926–1927 nebo soubor fotografií drobné sakrální architektury (kapličky, zvonice, boží muka, kříže atd.) od architekta Josefa Kšíra a dalších amatérských fotografů zejména z okolí Olomouce, Litovle a Prostějova. V souladu s požadavky komise a upřesněními v jejích instrukcích zachycuje většina fotografií štítová průčelí obytných domů, pohledy do dvorů, stodoly a další hospodářské stavby. Pohledy do interiérů, díky tehdejším možnostem fotografické techniky, byly spíše ojedinělé. Někteří účastníci akce, zvláště mladí architekti – studenti a absolventi Umprum, je často zachycovali kresbou.
      Zaměřovací akce si kladla za cíl zachycení všech regionálních typů lidového domu i jejich místní formy, nejlépe zaměření významnějších objektů roubené lidové architektury. Ve zprávě o činnosti Národopisné komise ČAVU za léta 1941–1946 uvádí její předseda Z. Wirth, že bylo získáno na 4 000 listů plánů a kreseb a na 15 000 „fotografických negativů s otisky“. Dále vzniklo množství písemné dokumentace spojené se ZA. V EÚ AV ČR je v archivu uloženo na 2 000 listů zaměření a kreseb, které dokumentují 500 objektů ze 316 lokalit. V Generálním katalogu EÚ je inventováno na 10 000 fotografií nejen zaměřených objektů, několik set jich je evidováno ve Studijním archivu Národopisné společnosti československé.
      NK ukončila svou činnost po vyčerpání finančních prostředků všech dotací v roce 1946 a po vzniku nové Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 již nebyla její činnost obnovena. Část výsledků její práce přešla do nově založeného Kabinetu pro národopis a Kabinetu pro lidovou píseň (oba kabinety se později sloučily v Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV). Dokumentační fondy ČAVU, vzniklé za nestandardních podmínek v průběhu válečných let, prošly při této transformaci strastiplnou cestou archivem ČSAV, která přinesla nejen mnohé rozdělení sbírek, ale i nenahraditelné ztráty dnes již neidentifikovatelných částí a souborů.

      V první fázi projektu zpřístupňování Zaměřovací akce, který byl v roce 2019 financován Strategiemi AV21, bylo přistoupeno ke zpracování oblasti vymezené hranicemi Středočeského kraje a Prahy, konkrétně bývalých okresů Benešov, Kladno, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Plánová a kresebná dokumentace nebyla pořízena (popřípadě je ztracena) v okresu Beroun a Praha-východ. Pro tyto dva okresy existuje ale poměrně bohatá fotografická dokumentace (převážně od Adolfa Vyšaty). V této fázi zveřejňování Zaměřovací akce nebyly však tyto snímky, pořízené v rámci souběžného „soustavného fotografování“ prozatím zahrnuty do databáze; okresy Beroun a Praha-východ se tudíž ve vyhledávači nezobrazují.

      Pod zaměřeními plánové a kresebné dokumentace a pod některými fotografiemi ve Středočeském kraji a okolí Prahy jsou podepsáni A. E. Brož, J. Gregor, B. Končinský, L. Koreček, V. Malík, O. Placák, Z. Poncar, B. Schránil, J. Slavík, A. Šebele, E. Teschler, H. Uhlíř, H. Urban, F. Valenta a A. Vyšata.

      Celkem bylo ve Středočeském kraji a okresu Praha-západ pořízeno 488 listů zaměření (půdorysy v měřítku 1:50, řezy podélné a příčné a pohledy na průčelí v měřítku 1:25) a 52 většinou barevných akvarelů a kreseb tužkou a uhlem (převážně celkové pohledy na průčelí usedlostí, dále pohledy do dvorů, rovněž pohledy do interiérů). Se zaměřenými objekty souvisí 294 fotografií.

Seznam zkratek používaných v databázi.
Více o Zaměřovací akci ČAVU autorky publikovaly zde.



[Úvodní strana]