Jednotkou určenou pro zaměřování byla zpravidla celá zemědělská usedlost, kromě zaměření bylo vyžadováno také pořízení fotografického snímku objektu. Provedené kótované plány měly sloužit jako podklad pro zhotovení matric, které měla pořídit NK na své náklady jednotnou metodou. Každý účastník ZA byl povinen vést deník s popisem dohodnuté práce při zaměřování a o průzkumu terénu a odevzdat je spolu s plány. Zaměření mělo obsahovat půdorysy (1:100), řezy a pohledy byly prováděny obvykle v měřítku 1:20, dále detaily (obvykle provedeny v měřítku 1:10). Rozměry technických výkresů nemají zcela jednotné měřítko, ale bývají obvykle ve formátu A2, někdy složené ze dvou až tří takto velkých kartonů vedle sebe, méně je použito formátu A1. Nosným médiem zaměření bývá převážně kreslicí karton, ale rovněž pauzovací papír a některé elaboráty byly NK předány jako tisky na ofsetovém papíru. Mnohé elaboráty byly rovněž doplněny kresbami (tužka, uhel, akvarel) zachycujícími například pohledy do interiéru. V menší míře bylo měřicky zachyceno také vybavení interiérů, v několika případech i kuchyňské či zemědělské náčiní. Kromě nejběžnějšího typu dokumentace, zachycujícího především obytnou část usedlosti a hospodářské objekty – sýpky, stodoly, kolny – jsou zachyceny i drobné vesnické stavby – například roubená studna, zvonička, dále objekty technické (most) a výrobní (mlýn, kovárna aj.). Přímo na výkresech jsou kromě nezbytných kót také slovní zaznamenání důležitých údajů jak ke stavbám (názvy jednotlivých prostor interiéru, typ konstrukce – stavební materiál, materiál střešních krytin, typ podlah), tak k jejich nejbližšímu okolí – například druhová skladba stromů v zahradách či druhy pěstované zeleniny.
[Úvodní strana] |